browser icon
You are using an insecure version of your web browser. Please update your browser!
Using an outdated browser makes your computer unsafe. For a safer, faster, more enjoyable user experience, please update your browser today or try a newer browser.

DPF/FAP

Filtr pevných částic

Filtry pevných částic se začaly do automobilů sériově montovat v roce 2000 a první je začal využívat koncern PSA. DPF filtry se vyskytují u aut s naftovými motory, ale evropská unie uvažuje dokonce o jejich zavedení pro motory benzínové. O tom ale více v článku legislativa.

Tento filtr je umístěn ve výfukovém potrubí vozu a funguje jako síto. Zachytává pevné částice do sebe a následně je po zanesení spaluje. To ovšem netrvá věčně a zhruba po 80000-120 000 najetých kilometrech je ho nutné DPF filtr vyměnit nebo vyčistit. Dalším problémem tohoto filtru je, že snižuje výkon a zvyšuje spotřebu a to především když je zanesený. Proto je opravdu třeba o svůj filtr pečovat.

Do některých filtrů je třeba dodávat aditiva a může se stát, že selže elektronika, tedy čidla měřící teplotu a tlak vzduchu. To by pak vedlo k nesprávné funkci filtru a tím i zvýšení spotřeby a snížení výkonu.

Co vlastně jsou ty pevné částice neboli saze, jejiž jméno už po několikáté skloňujeme? Jedná se o malé saze tvořené granulemi o průměru 0,00005 mm na kterých jsou usazeny uhlovodíky, voda a sírany. Jejich tvar se v průběhu výrazně mění, a pro člověka jsou velmi škodlivé částice menší než 0,25 mm. Ty vdechujeme a mohou způsobit alergii a rakovinu. Automobil s DPF po ujetí 80 000 km do vzduchu vypustí 100g těchto částic, zatímco vůz bez DPF přibližně 3 KG !

A právě kvůli těmto faktům je třeba konstatovat, že DPF je pro automobily vskutku nepostradatelnou součástkou. Zbavení problému s ním jeho demontováním se tak jeví jako velmi chybný tah a naopak jeho čištění je vhodnou alternativou. Ale pozor! Není čištění jako čištění. Je velmi důležité vybrat správný způsob. Více o tom v následujícím článku.